|
| |
|
| |
|
|
Vliv systému ustájení na vlastnosti skořápky a vnitřní kvalitu vajec
Vlčková, Jana ; Tůmová, Eva (vedoucí práce) ; Skřivanová, Eva (oponent)
V práci byly provedeny celkem 3 pokusy. Cílem prvního experimentu bylo zhodnotit užitkovost nosnic, kvalitu vzduchu v halách a mikrobiální kontaminaci vaječné skořápky u nosnic ustájených v obohacených klecích při modrém, zeleném, červeném a žlutém osvětlení. Ukazatele užitkovosti (denní produkce vajec, mortalita a hmotnost vajec) nebyly ovlivněny barvou světla. Podobně také u mikrobiální kontaminace vzduchu nebyly mezi jednotlivými barvami světel zaznamenány průkazné rozdíly. Signifikantní interakce mezi etáží a barvou světla byla zjištěna u mikrobiální kontaminace vaječné skořápky bakterií rodu Escherichia coli a Enterococcus. Nejvyšší množství Escherichia coli bylo detekováno u vajec od nosnic ustájených ve střední etáži při žlutém osvětlení naopak nejnižší hodnoty byly při žlutém osvětlení v horní etáži. Podobné výsledky byly sledovány také u bakterií rodu Enterococcus. Výsledky naznačují, že barva světla má minimální vliv na mikrobiální kontaminaci naopak významný vliv má etáž. Nejvyšší mikrobiální kontaminace vajec byla nalezena u vajec ze střední etáže.
Ve druhém experimentu byl sledován vliv systému ustájení (konvenční klec, podestýlka, voliéra) a obsahu vápníku v krmné směsi (3 a 3,5 %) na užitkovost nosnic, technologickou kvalitu vajec, mikrobiální kontaminaci vaječné skořápky a vaječného obsahu v průběhu skladování. Průkazná interakce mezi systémem ustájení a obsahem vápníku v krmné směsi byla zaznamenána u hmotnosti vejce, pevnosti skořápky, podílu skořápky, hmotnosti skořápky, Haughových jednotek a indexu bílku. Systém ustájení ovlivnil produkci vajec, spotřebu krmiva, hmotnost vejce a některé z ukazatelů kvality skořápky. Z ukazatelů kvality skořápky měl obsah vápníku v krmné směsi vliv pouze na pevnost skořápky a podíl skořápky. Průkazná interakce mezi systémem ustájení a dobou skladování byla detekována i u kontaminace vaječné skořápky celkovým počtem mikroorganismů. Systém ustájení ovlivnil kontaminaci vaječné skořápky kde vyšší množství Escherichia coli a celkového počtu mikroorganismů bylo u vajec z podestýlky. Vyšší penetrace všech sledovaných druhů mikroorganismů na podskořápečné blány byla 2. a 7. den skladování ve skupině s 3,5 % vápníku v krmné směsi u vajec z podestýlky. To zřejmě souvisí s nižší kvalitou skořápky v tomto typu ustájení.
V pokusu 3 byl zjišťován vliv rozdílných systémů ustájení (obohacená klec, výběh) na technologickou hodnotu vajec, mikrobiální kontaminaci vaječné skořápky, vaječného obsahu a koncentraci bílkovin v bílku během skladování. Systém ustájení ovlivnil všechny ukazatele kvality skořápky s vyššími hodnotami v klecovém systému. Vyšší počet pórů ve vaječné skořápce byl nalezen u vajec z výběhu. Důležitý vztah mezi systémem ustájení a dobou skladování byl zaznamenán u Haughových jednotek, indexu bílku, pH bílku a indexu žloutku. Lepší hodnoty týkající se ukazatelů kvality bílku a žloutku byly u vajec z klece. Jejich kvalita se během skladování snižovala rychleji v alternativním systému ustájení. Interakce mezi systémem ustájení a dobou skladování byla nalezena také u Escherichia coli a u celkového počtu mikroorganismů. Nejvyšší kontaminace byla u čerstvých vajec z výběhu. Počet mikroorganismů se s dobou skladování signifikantně rychleji snižoval u vajec z klecového systému ustájení. Penetrace bakterií rodu Escherichia coli a celkového počtu mikroorganismů do bílku byla nižší u vajec z klece ve srovnání s výběhem. Průkazný vliv systému ustájení byl zjištěn u koncentrace lysozymu v bílku s vyššími hodnotami u vajec z výběhu. Je zřejmé, že lepší kvalita vajec je v klecovém systému ustájení. Vejce z tohoto typu ustájení mají také během skladování po delší dobu lepší kvalitu ve srovnání s alternativními systémy.
|
|
|
Vliv doby snesení na kvalitu vajec na začátku a konci snáškového cyklu
Greglová, Ellen ; Tůmová, Eva (vedoucí práce) ; Michaela, Michaela (oponent)
Kvalita vajec je ovlivněna řadou faktorů, mezi kterými může docházet k interakcím. Cílem práce bylo posoudit změny v kvalitě vajec snesených ráno, dopoledne a večer na začátku a konci snáškového cyklu u šesti hybridů nosného typu: Bovans hnědý, Bovans žíhaný, Isa sussex, Moravia žíhaná, Moravia BSL a Dekalb bílý, ustájených individuálně v klecích. Pokus byl realizován na začátku snášky mezi 19. a 26. týdnem věku a na konci snášky mezi 64. a 70. týdnem věku. V průběhu pokusu se denně zaznamenávala snáška v 6,00, 9,00, 12,00 a 17,00 hodin. Celkem bylo hodnoceno 300 vajec od každého genotypu a v každém období. Na začátku snáškového cyklu byly zjištěny interakce doby snesení a genotypu (P 0,03) u hmotnosti a (P 0,004) barvy žloutku. Nejvyšší hmotnost měla vejce snesená bělovaječným hybridem Dekalb bílý brzy ráno (13,79 g v 6,00 h) a během dne se hmotnost žloutku snížila, zatímco hmotnost žloutku hnědovajčných nosnic Bovans hnědý se do 9,00 h zvyšovala a posléze opět snížila. Nejtmavší žloutek snesl genotyp Bovans hnědý ve 12,00 h (8,00 h), zatímco nejsvětlejší žloutek byl u nosnic Dekalb bílý ve 12,00 h (3,00). Na konci snáškového cyklu byly zjištěny interakce doby snesení a genotypu (P 0,028) u podílu bílku. Nejvyšší hodnoty měl hybrid Moravia BSL u vajec snesených ve 12,00 h a 17,00 h (64,23 %, 63,33 %), nejnižší procentuální podíl bílku byl u nosnic Bovans žíhaný (58,19). Doba snesení průkazně (P 0,003) ovlivnila pouze pevnost skořápky, na začátku snáškového cyklu jsme zaznamenali vyšší pevnost v 9,00 h (54,89 g.cm-2) oproti vejcím sebraným v 6,00 h a později (41,39 a 24,58 g.cm-2). Genotyp prokazatelně (P 0,005) ovlivnil většinu sledovaných parametrů kvality.
|
|
|
Kvalitativní znaky vajec v průběhu skladování
Nerušilová, Kateřina
Tato diplomová práce se zabývala sledováním vybraných kvalitativních znaků slepičích a křepelčích vajec v průběhu skladování. Byly sledovány následující jakostní znaky (úbytek hmotnosti, šířka hustého bílku, výška hustého bílku, šířka žloutku, výška žloutku, hmotnost žloutku, index bílku, index žloutku, Haughovy jednotky a barva žloutku). Byla použita vejce slepic plemene Hisex Brown, která pocházela od nosnic v 32. týdnu snášky a vejce křepelky japonské (Coturnix japonica) plemene Faraon. Slepičí vejce byla skladována po dobu 0, 1, 2, 3, 4, 5, 6 a 7 týdnů. Křepelčí vejce byla skladována po dobu 0, 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8 a 9 týdnů. Oba druhy vajec byly skladovány při teplotě 6 °C a relativní vlhkosti 75 %. Úbytek hmotnosti se u slepičích vajec pohyboval v rozmezí 0,15 -- 2,96 % a u křepelčích vajec v rozmezí 0,28 -- 7,03 %. Index bílku se u slepičích vajec pohyboval v rozmezí 8,24 -- 5,8 % a u křepelčích vajec v rozmezí 13,26 -- 7,01 %. Haughovy jednotky se u slepičích vajec pohybovaly v rozmezí 78,23 -- 66,16 a u křepelčích vajec v rozmezí 92,03 -- 76,97.
|
|
|
Parametry užitkovosti u české slepice zlatě kropenaté
Anderle, Vojtěch
Hlavním významem této diplomové práce bylo porovnat užitkovost české zlaté kropenaté slepice v několika skupinách v MTD Ústrašice a zjistit kvalitu vajec českých slepic od jednotlivých chovatelů genových zdrojů. U rozborů kvality vajec byla zjišťována hmotnost a index vajec, hmotnost, podíl a barva žloutků, hmotnost, podíl a pevnost skořápek, výška tuhého bílku, Haughovy jednotky a barva skořápky. Další částí diplomové práce bylo porovnání individuální intenzity snášky u nosnic české slepice. Poslední částí diplomové práce bylo porovnání intenzity růstu v odchovu u české slepice, polské zelenonožky a hybridu Dominant v sub-optimálních podmínkách chovu.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.